Historie
Diakonie ČCE- Středisko křesťanské pomoci vzniklo jako nestátní nezisková organizace
v roce 1992 s cílem pomáhat lidem z okraje společnosti . Původní azylové centrum se postupně proměňovalo podle potřeb klientů, až vyrostlo do nabídky služeb, jejichž smyslem je podpora sociálně slabých a lidí se zdravotním postižením.
Rok za rokem - krok za krokem
Jak to všechno začalo:
1992 – rok vzniku, plánování, budování a rozsáhlé rekonstrukce, získávání prostředků, kontaktů a mapování potřeb sociální práce v litoměřické oblasti
Dne 1.5.1992 bylo Středisko zřízeno a zaregistrováno pod názvem Centrum křesťanské pomoci Diakonie ČCE
„Azyl“ Litoměřice. U zrodu Střediska byla myšlenka vybudovat zařízení s odpovídajícím zázemím a potřebnou péčí
pro lidi, kteří se z různých důvodů ocitli v nepříznivé životní situaci. Středisko má 1 zaměstnance, který úzce spolupracuje s pětičlenným představenstvem.
A jak to pokračovalo:
1993 – rok slavnostního otevření rekonstruovaných prostor, hledání „parkety“ v sociální práci
(návštěvy starých občanů, dopolední setkávání pro děti, pomoc klientům v krizové situaci a další aktivity).
Ve Středisku už pracují zaměstnanci dva a vydatně jim pomáhají studenti Střední pedagogické školy v rámci dobrovolné praxe.
1994 – rok rozmachu a rozšiřování služeb
Vedle nabídky krizové pomoci, pečovatelské služby a klubových činností vznikají první chráněná místa v keramické chráněné dílně pro dospělé občany se zdravotním postižením.
1995 – rok první aukce za účelem prezentace a získávání finančních prostředků
Základní aktivity zůstávají, přibývají klienti. Služby jsou jim šité na míru podle individuálních potřeb a začíná se ukazovat potřeba členění služby podle schopností klientů na stacionář a chráněnou dílnu. S klienty přibývá i počet zaměstnanců. Je třeba získávat finance i vlastní cestou, nejen prostřednictvím dotací. Je zahájena tradice Společenských večerů spojených s aukcí uměleckých děl a výrobků zdravotně postižených. Hosty prvního Společenského večera v Salva Guardě byli spisovatel Ivan Klíma a Ing. Tomáš Ježek.
1996 – rok strukturování, osamostatňování jednotlivých aktivit pro klienty zdravotně postižené a sociálně znevýhodněné
Dochází k rozdělení činnosti na stacionář, chráněnou dílnu, pečovatelskou službu, krizovou pomoc a klubové aktivity. Je pořízen první mikrobus pro přepravu vozíčkářů, klienti stacionáře vyrážejí na první ozdravný pobyt do Janských Lázní. Hosty Společenského večera jsou tentokrát hudebník Milan Svoboda a spisovatel Ivan Klíma.
1997 – rok oslav pátého výročí založení Střediska
Díky přibývajícím zkušenostem se práce s klienty stává čím dál tím víc odbornější a propracovanější.
Hosty tradičního večera jsou manželé herečka Jana Paulová a hudebník Milan Svoboda.
1998 – rok zvětšování prostor
Zbudováním proskleného přístavku ve dvoře se podařilo vytvořit nové krásné prostory pro keramickou dílnu,
a aby bylo kde prodávat výrobky z této dílny, otevírá se krámek v ulici Velká Krajská.
Hosty adventního Společenského večera jsou kytarový virtuóz Štěpán Rak. Akci moderuje herec Pavel Zedníček.
1999 – rok nového přírůstku
Je nás o jednoho víc. Diakonie rozšířila své služby o azylový Domov pro matky s dětmi, který jsme převzali od Města Litoměřice do užívání po úspěšném výběrovém řízení.
Hostem Společenského večera je mim a herec Boris Hybner.
2000 – rok dalšího rozšiřování prostor
Středisko v jubilejním roce pořádá dny Diakonie ČCE z celé ČR, kde hosty jsou herci Jan Potměšil, Jan Kačer
a renomovaný psycholog Slavomil Hubálek. Vzhledem k nárůstu činnosti se nám podařilo získat pronájem
v sousedním domě, kam jsem se doslova probourali. Krizové centrum a nový Klub Diakonie tak získaly samostatné prostory. Začínáme tu pořádat výstavy s vernisážemi. Zahajujeme výstavou malíře Koška - spoluobčana
s psychiatrickým onemocněním. Vernisáž doprovází Pavel Hlušička čtením vlastních básní.
2001- rok zkvalitňování služeb, intenzivního vzdělávání pracovníků, hledání dalších zdrojů financování
Díky holandským dárcům z Weertu mohou pracovníci procházet kvalitním vzděláváním.
Adventním Společenským večerem provázel dobrovolník Mgr. Tomáš Vítek.
2002 – rok oslav 10. výročí založení Diakonie a boje s povodňovými následky
Středisko se rychle, účinně a dlouhodobě zapojilo do odstraňování katastrofálních následků povodní
na Litoměřicku. Při oslavách 10 let existence Diakonie ČCE v Litoměřicích, představují v Domě kultury v rámci česko-německého partnerství naši i němečtí klienti společné představení Císařovy nové šaty. Dostavuje se značné množství hostů, pozvání přijal i vyslanec Evropské komise v Praze Ramiro Cibriáni. Večerem provází Pavlína Wolfová a Tomáš Hanák.
2003 – rok dalšího rozšíření prostor, tentokrát pro administrativu a sklad
Aktivity s klienty si vyžadují čím dál více místa. Administrativa je nucena hledat si jiné prostory. Díky novému pronájmu nad Klubem se administrativa stěhuje do vedlejšího domu, a uvolňuje tak místo pro práci v dílnách.
Zajímavým pojetím prezentace je Společenský večer moderovaný architektem a hercem Davidem Vávrou.
2004 – rok velkých změn a příprav na odstupňovaný integrační program pro lidi se zdravotním postižením – aneb vstupujeme do vod Evropských strukturálních fondů
Hledáme další možnosti růstu klientů a finančních zdrojů. Připravujeme projekt Phare 2003 Rozvoj lidských zdrojů: Integračně vzdělávací projekt pro klienty. Krizové centrum přestává vzhledem k velikosti Střediska splňovat podmínky typologie krizových center a mění se podle potřeby uživatelů na Sociální poradnu.
Společenský večer je poprvé uskutečněn v Besedě a moderuje jej herec a spisovatel Arnošt Goldflam.
2005 – rok přeměn a přesunů aneb „škatulata hejbejte se“.
Vzdělávací projekt Phare je schválen a přemýšlíme o zapojování některých klientů na otevřený trh práce. Za tímto účelem otvíráme novou službu Agenturu podporovaného zaměstnávání, která je podpořena Globálním grantem
z evropských fondů. Agentura se stěhuje do bývalého krámku. Nový krámek vzniká v prostoru Klubu v Rooseveltově ulici. Díky projektu Středisko nabírá několik „odborných mistrů“ – koučů, kteří spolupracují s klienty na profesních místech - např. kuchař, údržbář, pradlena atd. Vzniká také počítačová učebna, kde pro veřejnost probíhají výukové kurzy s certifikátem od Ministerstva informatiky v rámci projektu Národní počítačové gramotnosti. Tradičním večerem provází Václav Upír Krejčí.
2006 – rok slavnostních otvírání
V důsledku popovodňových aktivit a díky německým a švýcarským dárcům, dostává litoměřické Středisko
k provozování Centrum Klobouk Diakonie ČCE. Svoji působnost jsme tak rozšířili i do Terezína, kde vzniklo nový úsek. Ten nabízí sociální bydlení, restauraci s integračním programem Klobouk Diakonie a Rodinné komunitní centrum.
V lednu bylo centrum slavnostně otevřeno za přítomnosti dárců, premiéra Jiřího Paroubka německého velvyslance
a dalších významných hostů. jako je například německý velvyslanec.
V červnu pak byl s paní Táňou Fischerovou a Zdeňkem Bártou otevřen nový zkušební projekt restaurace, kde hosty obsluhují pracovníci se zdravotním nebo mentálním postižením za podpory asistentů.
V listopadu se konal mimořádně úspěšný 12. Společenský večer. Hostem večera byla herečka Eva Holubová. Výtěžek z aukce byl rekordních 200 000 Kč. Středisko má již 60 zaměstnanců, z nichž 32 je na chráněných pracovních místech pro občany se zdravotním postižením. Diakonie má statut chráněného pracoviště, a splňuje tak podmínku o zaměstnávání více než 50% zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, dle §81 zák č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti.
